Květen 2015

Jak mi kniha změnila život

5. května 2015 v 14:39 | Rypouška |  Články do soutěží
Bylo mi teprve osm. Chodila jsem do druhé třídy a většinu času promrhala venku. Neříkám, že je to nějak špatné, ale moc jsem se neučila a ani nečetla.

Až jsme jednoho dne četli ve škole ukázku z jedné napínavé knížky v čítance. Bylo to o drakovi, který unesl své dítě. Děťátko plakalo, ale drak neměl slitování. Konec jsem se nedozvěděla a byla jsem z toho smutná.

A tak jsem si knihu vypůjčila ve školní knihovně. Našla jsem ji okamžitě. Když jsem přišla domů, pustila jsem se do čtení. Tak to bychom měli, první kapitolu jsem přečetla ve škole a teď, jak to bude dál.

Napadlo mě, že bych mohla jít ven. Ale kniha byla teď důležitější, byla tak napínavá! Schválně, jestli drak pustí své dítě? Mezitím se už drak rozletěl a plival oheň. Já se tedy rozhodla, že si půjdu sednout ven na lavičku a přitom si budu číst.
Když jsem tak udělala, byla jsem sotva v polovině knížky. Přišla pro mě kamarádka Verča.

,,Pojď si hrát!" povídá. "Budeme si házet s míčem!"

Ale já odmítla. Byla jsem tolik zabrána do knihy!
Potom mi to začalo být líto. Došla jsem za ní a omluvila se jí. Domluvily jsme si, že zítra po škole si vezmeme obě své oblíbené knížky a půjdeme si k ní číst.

Tak se i stalo. Její maminka nám nabízela sušenky i mléko a my je hltaly, abychom si mohly co nejdříve sednout ke své knížce.

Takhle to trvalo už nějakou dobu. Ve škole jsme četly nejvíce ze všech, také víme proč. I když už jsme velké, je nám oběma 11 let, jsme v 5. třídě a chystáme se jít na gymnázium, pořád rády čteme. Čtení nám zcela změnilo život. K lepšímu. Já knihy hltám o sto šest. Když čtu hezkou knihu, mám dobrý pocit.

Čekání na paní ,,Zimu"

5. května 2015 v 14:33 | Rypouška |  Moje slohy
Snad všechny děti čekají, až přijde zima.
Až napadne sníh, až budou stavět sněhuláky, koulovat se, bobovat a sáňkovat.

Mnohé jedou na hory, kde lyžují a rády sjíždějí sjezdovky.

Ale však všechny děti čekají na Vánoce, až přijde Ježíšek a nadělí jim pod stromeček dárečky.
Bez Vánoc by nebyla opravdová zima.

Po Vánocích však děti vylezou z domů a vyzkouší své nové dárky.
Když je zamrzlý rybník, bruslí děti na ledu.

Děti mají vánoční prázdniny, mnohé napadne, co by dělaly, kdyby žádná zima nebyla, kdyby nebyl sníh.

To by nemohly dělat nic venku na sněhu.
Musely by si číst a nebo při nejhorším - učit se do školy. To by nechtěly.

Ale naštěstí je zima bílá a tak mohou být šťastné a užívat si venku sněhu.

Přišlo jaro

5. května 2015 v 14:26 | Rypouška |  Moje slohy
Přišlo jaro...
Všechno se zelená, kvetou květiny, stromy se obalují květy. Rodí se nová mláďata.
Je aprílové počasí. Jednou svítí slunce, jindy zase prší.

Zvířata se už probouzejí ze zimního spánku.
Na lukách můžeme vidět koně, jak se pasou.

Na jaře se hodně sportuje. Když je hezky, jezdíme na kole a nebo kluci hrají na hřišti fotbal.

Na jaře se také sází květiny. Včely už sbírají pyl z květin.
Také se přeměňuje čas.

Jaro je moje nejoblíbenější roční období.

Filipojakubská noc

5. května 2015 v 14:22 | Rypouška |  Poezie
Čarodějnici jsem spatřil
během Filipojakubské noci.
Dlouhý plášť a klobouk jí patřil
a měla mě ve své moci.

Ona na koštěti létala
a velmi se smála.
Také na mě ukázala
a já se jí bát už začal.

A já se začal ptát,
jestli se někdy dostanu z její moci.
Možná! Až po Filipojakubské noci.

Jaro

5. května 2015 v 14:20 | Rypouška |  Poezie
Když přijde jaro,
všechno kvete.
Narodí se jehňátko
a kluk pomlázku plete.

Když přijde jaro,
jsem šťastná.
Jezdíme na kole
a příroda je krásná.