Den plný štěstí

9. září 2014 v 16:44 | Rypouška |  Příběhy, které se můžou stát
Jsem nervózní, strašně nervózní. Snad ještě nervóznější, než jsem šla dělat zkoušky na gympl. Jsem nejlepší ze třídy, je nás 12 - 6 holek a 6 kluků, ale nemám žádné kamarády. Vůbec žádné. Proto doufám, že se mnou - Elizabetou bude kamarádit pár holek, které bych mohla oslovit jako ,,nejlepší kámošky."
Ve třídě nás bude 32, ale já jsem dost nejistá, abych první seznámení hned ,,nezpackala." Ale jedno vím jistě: ,,Najdu si kamarády, i kdyby mě to mělo stát cokoliv."
Mám všechno nové: školní batoh, penál, školní pomůcky, i nové suprové oblečení, ale nervozita je prostě na prvním místě. Teď ale musím vymyslet, čím nové kamarády oslním. Ale už jdu spát.


,,Crlllll!!!" Ach, ten zvuk nesnáším. Dneska mi začíná nový školní rok a tím i moji noví kamarádi.
,,Mami, už jdu!" zařvala jsem a šla se do kuchyně nasnídat.
,,Tak co, těšíš se dneska do školy?" zeptala se mě u stolu mamka.
,,Mhm," zavrčela jsem skoro, jak jsem byla nervózní. Za celých 11 let si nepamatuji, že bych měla problémy s nervozitou.
Když jsem snědla rohlík namazaný zdravým dobrým sýrem a vypila ovocný čaj, šla jsem se do koupelny umýt, učesat a převléknout. Malovat se ještě nemůžu, i kdyby mi stačila jenom řasenka a trochu lesku na rty a byla bych šťastná.
Když jsem se konečně rozloučila s mamkou, utíkala jsem na autobus, který jsem jen tak tak stihla. Z naší malé vesničky je to jen 15 kilometrů jízdy a 5 minut, než dojdu ke škole.
Konečně jsem vystoupila a za chvilku spatřila tu mojí novou školu. Opatrně jsem otevřela dveře, abych na sebe moc neupozornila a vstoupila dovnitř. Když jsem došla ke své třídě, všude už byli moji noví spolužáci.
,,Ahoj," pozdravila jsem a připadala jsem si, jako bych byla neviditelná.
,,Ahoj," řekla jsem více nahlas a konečně si mě pár tváří všimlo.
,,Ahoj, pozdravila mě dost usmívající holka, ze které jsem poznala, že se chce se mnou kamarádit.
,,Těší mě, já jsem Elizabeta," usmála jsem se na ní. Vrátila mi úsměv.
,,Já jsem Isabela," podala mi ruku a představila mi dalších pár holek, z kterých se mezi náma staly nerozlučný nejlepší kamarádky z gymplu. Teď už byla nervozita pryč. Ucítila jsem, že mě hřeje pouto s mými nejlepšími kamarádkami. Na tenhle den nikdy nezapomenu. Na den, který mi přinesl mnoho štěstí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbilo se Vám to?

Bylo to krásné. 41.7% (10)
No nic moc. 16.7% (4)
Je to směšný. 20.8% (5)
Ušlo to. 12.5% (3)
Je mi z toho špatně. 8.3% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama