Hvězdy

30. července 2014 v 12:37 | Rypouška |  Poezie
Venku svítí hvězdy,
jejich záře se odráží od zdi.
Měsíc svítí také,
hvězdy se ptají jaké,
jaké z nich jsou nejkrásnější.

Měsíc si neumí vybrat,
a tak se jednu vydá hledat.
Noc je dlouhá, tmavá, černá,
tma je jako v pytli pekelná.

Měsíc se blíží k hvězdě křehounké,
která má vlasy lehounké
a trhá květiny,
dlouhé asi jako hodiny,
hvězd.

Měsíc už ví, jakou si vybrat
a tak už vůbec nemusí váhat.
A blíží se k ní, kolem trávy,
kterou okusují, mesíční krávy,
blíž a blíž.

Ona se otočí, chopí se mysli,
rozběhne se k němu a své si myslí.
Oba pochopí a obejmou se
a koečně, našli se!

Ale konec být přece nemůže,
ona si ho totiž vzala jako muže
a on zas jako ženu.
Oba se dlouho radujou
a na tu šťastnou chvíli nikdy nezapomenou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám moje básničky?

Ano, jsou skvělý. 52.9% (9)
Ne, nudily mě. 23.5% (4)
Šlo to, ale už jsem četl/a lepší. 23.5% (4)

Komentáře

1 Admin blogu/Adél Admin blogu/Adél | E-mail | Web | 30. července 2014 v 12:57 | Reagovat

Moc hezký :)

2 Rypouška Rypouška | Web | 9. září 2014 v 15:46 | Reagovat

Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama